perzekuční bludy

Úvod

Úvod Pronásledovaná paranoia je chronické onemocnění, kterému dominují systematické, organizované bludy. Míra prevalence se odhaduje na asi 0,03%, míra výskytu není rozdíl mezi muži a ženami a je většinou ve střední nebo pozdní fázi dospělosti. Paranoia pacientů s klamem je „neobvyklá“, což znamená, že obsah bude zahrnovat kontextové situace, které mohou nastat v každodenním životě, jako je sledování, otrávení, obdivování, klamání nebo rámování členy rodiny. Obecně platí, že klamní pacienti nemají halucinace a malý počet halucinací nebo čichových halucinací spojených s bludnými tématy.

Patogen

Příčina

Neexistuje důkaz, že genetické faktory hrají důležitou roli, a častěji se začínají vyvíjet pod vlivem mentálních faktorů, jako jsou nehody, frustrace nebo selhání, takže psychické faktory mohou hrát roli při spouštění. Některé sociální a fyzické faktory, jako je sociální a ekonomická deprivace, hluchota, nespavost a otrava, přispívají k utváření paranoidních myšlenek, osamělosti, izolace od světa a v prostředí s nedostatkem jazyků jsou také náchylné k pronásledování paranoia.

Přezkoumat

Zkontrolujte

Související inspekce

Mozkové CT vyšetření krve rutinou

Popis symptomů

Typ perzekuce: Vytrvalí v pronásledování, podvádění, sledování, otravě, pomlouvání nebo spiknutí, pacienti mají sklon stát se velmi opatrní a připravení a pacienti mohou zvětšit malé pohrdání a stát se klamem. V jádru světa jsou lidé často součástí světa své vlastní fantazie.

Diagnóza

Diferenciální diagnostika

Paranoia by měla být odlišena od schizofrenie.

Paranoia je jedním ze symptomů schizofrenie, ale někdy nebo přechodná paranoia neznamená, že máte schizofrenii. Paranoia pacienti mají paranoidní osobnostní základ, objekty a obsah bludy jsou relativně pevné, struktura je přísná, systém má tendenci být více koordinovaný, osobnost je úplná a skuteční schizofrenie pacienti nemají výše uvedené charakteristiky.

Pomohl vám tento článek?

Materiál na této stránce je určen pro obecné informační účely a není určen k tomu, aby představoval lékařskou radu, pravděpodobnou diagnózu nebo doporučenou léčbu.