vápenaté usazeniny
Úvod
Úvod Za normálních podmínek je koncentrace iontů vápníku uvnitř a vně buňky udržována v dynamické rovnováze. Moderní lékařský výzkum zjistil, že když se intracelulární koncentrace vápníku neustále zvyšuje, což způsobuje kontrakci a oddělování buněk, může to vést k vysokému krevnímu tlaku, infarktu myokardu, srdečnímu selhání, náhlému úmrtí a dalším nemocem. Nedávno se nazývá intracelulární "ukládání vápníku". "nebo" přítok vápníku. " Kalcareóza je nemoc způsobená ukládáním nerozpustných solí vápníku v tkáních. Rozdělil se na idiopatickou, metastatickou a podvýživu. Mnoho příčin idiopatické kalcinózy není známo a malnutriční kalcareóza je často sekundárním poškozením kůže nebo tkáně.
Patogen
Příčina
Kalcareóza je nemoc způsobená ukládáním nerozpustných solí vápníku v tkáních. Rozdělil se na idiopatickou, metastatickou a podvýživu. Idiopatická kalcinóza je nejasná z mnoha důvodů: Metastatická kalcinóza je sekundární k poruchám metabolismu vápníku a fosforu, jako je hyperparatyreóza, mnohočetný myelom, renální nedostatečnost a retence fosfátů. Malnutrition Calcareosis je často sekundární k poškození kůže nebo tkáně.
Přezkoumat
Zkontrolujte
Související inspekce
Calmodulin
1. Diagnóza depozičního onemocnění pyrofosfátem vápenatým závisí hlavně na
1 přímý důkaz přítomnosti krystalů pyrofosforečnanu vápenatého v synoviální tekutině nebo tkáni (hlavně kloubní tobolka, biopsie šlachové pochvy), 2 rentgenové nálezy kloubů nebo měkkých tkání a další klinické nebo laboratorní testy, většinou používané k vyloučení jiných chorob, Nebo diagnostikujte pacienta s jinými poruchami kloubů. Jakmile je stanovena diagnóza depozičního onemocnění pyrofosforečnanem vápenatým, je nejlepší dále prozkoumat jeho příčinu, zejména sledovat, zda je choroba sekundární k některým genetickým metabolickým onemocněním.
2. Diagnostická kritéria pro onemocnění depozice pyrofosfátu vápenatého
I Čiré krystaly pyrofosforečnanu vápenatého se nacházejí v synoviální tekutině nebo v patologických vzorcích pomocí infračervené spektroskopie nebo rentgenové difrakce.
II (a) Přítomnost slabě pozitivního dvojlomného světla nebo nereagujících světla monoklinických nebo triklinických krystalů byla pozorována ve vzorku pod mikroskopem s fázovým kontrastem polarizovaného světla.
II (b) Na X holém filmu byla nalezena typická kalcinace fibrokortilů nebo hyalinní chrupavky.
III (a) Klinicky výkon akutní artritidy, zejména při postižení kolenního kloubu nebo jiných velkých kloubů.
III b) klinicky se projevuje hlavně jako chronická artritida, může představovat akutní záchvat, je pravděpodobnější, že se na ní bude podílet kolenní kloub, zápěstí, loketní, ramenní nebo metakarpophalangální klouby.
Onemocnění depozice pyrofosfátu vápenatého může být diagnostikováno podle standardu I nebo standardu II (a) XII (b).
Možné onemocnění depozice pyrofosfátu vápenatého může být diagnostikováno podle standardu II (a) nebo II (b).
Podle kritérií III (a) nebo III (b) se navrhuje klinicky pouze možnost výskytu nákazy depozicí pyrofosfátu vápenatého.
Diagnóza
Diferenciální diagnostika
Identifikace
1. Kalcifikace: Vztahuje se na vzhled orgánu se silnou ozvěnou nebo vysokou hustotou obrazu vápníku, měřeno pomocí obrazu b-super nebo ct. Běžně se vyskytuje kalcifikace jater, kalcifikace prostaty, renální kalcifikace atd.
2. Přítok vápníku: Vápník může regulovat četné buněčné biologické procesy aktivací kalmodulinu, kalmodulin je důležitým proteinem vázajícím vápník v lidském těle. Jako receptor pro ionty vápníku pomáhá při doplňování iontů vápníku. Různé fyziologické funkce média. Vztah mezi ionty vápníku a záchvaty byl objasněn a intracelulární tok iontů vápníku je základní podmínkou pro nástup epilepsie.
3. Kalcifikace: Patologicky označuje ukládání vápenatých solí v místních tkáních, které je běžné v raných stádiích růstu kostí, a je také pozorováno za určitých patologických stavů (jako je kalcifikace v tuberkulózních nekrotických lézích tuberkulózy).
4, vápník v krvi je příliš vysoký: normální hodnota vápníku v krvi je 100 ml krve obsahující 9-11 mg vápníku, tj. 2,2-2,7 mmol na litr krve. Normální kolísání vápníku v krvi je malé, hlavně proto, že vápník je nesmírně důležitý pro udržení různých fyziologických funkcí lidského těla. Možnost různých chorob lze posoudit detekcí iontů vápníku v krvi. Například, když je příštítná tělíska hyperaktivní, vápník v krevních iontech je vyšší než normální rozmezí.
Diagnóza
1. Diagnóza depozičního onemocnění pyrofosfátem vápenatým závisí hlavně na
1 Přímý důkaz přítomnosti krystalů pyrofosforečnanu vápenatého v synoviální tekutině nebo tkáni (hlavně biopsie kloubní tobolky, pochvy).
2 Rentgenové nálezy kloubů nebo měkkých tkání Jiné klinické nebo laboratorní testy se často používají k vyloučení jiných nemocí nebo diagnostikování pacientů s jinými onemocněními kloubů Jakmile je stanovena diagnóza depozice pyrofosfátu vápenatého, je nejlepší tuto příčinu dále prozkoumat. Zejména se sleduje, zda je nemoc sekundární k některým genetickým metabolickým onemocněním.
2. Diagnostická kritéria pro onemocnění depozice pyrofosfátu vápenatého
I. Čiré krystaly pyrofosforečnanu vápenatého se nacházejí v synoviální tekutině nebo v patologických vzorcích pomocí infračervené spektroskopie nebo rentgenové difrakce.
II (a) Přítomnost slabě pozitivního dvojlomného světla nebo nereagujících světla monoklinických nebo triklinických krystalů byla pozorována ve vzorku pod mikroskopem s fázovým kontrastem polarizovaného světla.
II (b) Na X holém filmu byla nalezena typická kalcinace fibrokortilů nebo hyalinní chrupavky.
III (a) Klinicky výkon akutní artritidy, zejména při postižení kolenního kloubu nebo jiných velkých kloubů.
III b) klinicky se projevuje hlavně jako chronická artritida, může představovat akutní záchvat, je pravděpodobnější, že se na ní bude podílet kolenní kloub, zápěstí, loketní, ramenní nebo metakarpophalangální klouby.
Onemocnění depozice pyrofosfátu vápenatého může být diagnostikováno podle standardu I nebo standardu II (a) XII (b).
Možné onemocnění depozice pyrofosfátu vápenatého může být diagnostikováno podle standardu II (a) nebo II (b).
Podle kritérií III (a) nebo III (b) se navrhuje klinicky pouze možnost výskytu nákazy depozicí pyrofosfátu vápenatého.
